Dům u dvou bouří
Četli - nebo viděli - jste někdo Ranč u Zelené sedmy? Karbanické pojmenování mi vnuklo pojmenování tady...tady je zde, kdyby jste někdo nevěděl kde mě najít:-) Jenom pojmenování nevzniklo v divé karbanické hře, nýbrž divou přírodou.
Schválně, všimli jste si někdo někdy, že bouřka je vlastně společenský živel? Já hodně dlouho taky ne, a to jsem byla s bouřkou co si pamatuju kamarádka. Fascinovaly mě světla blesků a mrzelo mě, že nemám foťák, kterým bych byla schopná blesky vyfotit a slintala nad knížkama kde byly fotky těch šťastnějších. Nejhezčí výhled na bouřku byl z rybníka, když bylo tak kolem 22 hodiny a já si plavala sama a koukala na divadlo které se promítalo na nebeském plátně. Jednou mě to ale vysvětlilo, že to není ten nejlepší nápad...se ségrou jejím tehdejším klukem jsme se jeli vykoupat, na rybník Peruš u Humpolce. Když jsme dojeli na místo začala bouřka. Ségra řekla že jsme magoři, že ona do vody neleze a pro jistotu nevylezla ani z auta...srábek...ovšem, měla v nose, uhodilo někam poblíž, já byla ve vodě jen po kolena, zabrnělo mě to, jak když se sáhne na elektrický ohradník a myslím, že jsem tehdy absolvovala nejrychlejší výstup z vody. Ovšem, Pavel tam stál dál. Řekla jsem mu, že je magor, a jestli mu to nedošlo, tak tam právě uhodilo, a může se to stát znovu, ať nemachruje a vyleze...nemohl, páč jak stál ve vodě téměř po krk, byl ochromený. Naštěstí ho to přešlo dřív než tam stačilo prásknout znovu, tak jsme se oblékli, vydali se do Pavlovy práce za kolegama, zírali jak jsme promokli a nechtěli nám věřit, že jsme se v té čině opravdu koupali.
Že je bouřka společenský živel jsem si všimla až po pár letech, až "na samotě u lesa", kde teď bydlím. Varovat mě měla už první noc kterou jsem zde strávila. Tehdy jsem měla ještě nájem, ale hned po koupení tady toho jsem jela na první noc spát sem, v nájmu jsem nechala otevřené okno. Večer jsem usnula a za chvíli mě probudily šílené rány a větry. Větry tedy nebyly moje, foukalo venku. Vzpomněla jsem si na otevřené okno na baráčku a přemýšlela, že pojedu na Vystrkov a zavřu ho. Pak jsem se rozhodla, že nepojedu, že ho max zaplatím. No, nejela jsem a neplatila, okno přežilo. Ovšem tady jsem si ráno říkala, že se asi jezedáci zbláznili, když v neděli v 5 hodin ráno po bouřce jezdí po poli. Že to nebyli oni mi došlo až když jsem jela krmit koně...po silnici byly popadané nejen větve, ale celé stromy, tak štěstí, že jsem nejela, mohl z nás s autem být šrot... A od té doby se tady bouřky pěkně opakují, ve většině případů si to sem přihasí z obou stran, což je asi tak ze severovýchodu a z jihozápadu a nad barákem si udělají mejdánek, což znamená osvětlení bleskem se současnou ránou. A koně si myslí, že je někdo fotí, páč stojí venku a pasou se...
Takže... na shledanou v Domě u dvou bouří:-)
Komentáře
Přehled komentářů
Jindro, prd...to je jen tím, že to světlo v té hlavě nic nenašlo:D
Bíle světlo
(Jindra, 13. 7. 2008 14:21)
Konečně jsem se dozvěděl, odkud máš ten svůj občasný, tázavě vyjukaný pohled.
Rybník se Ti probrněl do hlavy :-)
jojo
(Evík, 13. 7. 2008 13:55)Takový malý test zdatnosti ... ti slabší by možná absolvovali miokáču a zůstali by jen ti dušecně a tělesně zdatní
super nápad
(SiskaD, 13. 7. 2008 13:36)Hele, že by nový nápad? Místo dovolené nahnat zaměstnance v bouřce do rybníka? :D
Královna bouře
(Evík, 13. 7. 2008 13:24)Teda nenazvala bych ségru srábkem :)) ale chytře si vlezla do Faradayovi klece :)) .. a ty jsi chtěla "DOBÍT" energii z přírody , že? :)
Světlo nesvětlo
(SiskaD, 13. 7. 2008 17:05)