Jak jsem píchala
Tak jsem včera podruhé naposledy pracovně navštívila Lion...Komu se zdá slovní spojení podruhé naposledy nesmyslné, tak toho uklidním a smysl mu vysvětlím...poprvé naposledy jsem v Lionu byla 10. září s tím, že do konce měsíce si hezky vyberu dovolenou. Tenhle plán mi překazila tak trochu moje nástupkyně, která po dvou týdnech šla stonat. Protože bylo koncem září stejně ošklivě, tak jsem belgickému šéfovi nabídla, že jestli budou potřebovat pomoc, tak ať mi dají vědět. Za pár hodin se rozhodli, že mi vědět dají, takže jsem minulý čtvrtek zase ráno hezky nastoupila do v podstatě ještě "své" kanceláře, kterou jsem včera už definitivně opustila. Ještě jsem tedy stihla pobavit Renatku a zmást pana ředitele, kterému jsem na poslední chvíli vysvětlovala jak zadávat do systému objednávky a jak k objednávce přidat poznámku. Do průsečíku požadovaného výrobku a týdne kdy by se měl udělat se napíše počet krabic, pak se musí ťuknout do nějakého okénka vedle, zase ťuknout zpět do toho ve kterém je objednávka, klepnout na pravou půlku myši a vybrat si odkaz na poznámku. Šéf který se soustředil aby to měl správně si polohlasně říkal počet krabiček a při zapisování poznámky si povídal: "Dovnitř,ven, dovnitř." No a já hned zahlásila: "Jean, dnes v noci jsem čtyřikrát souložil. Dovnitř, ven, dovnitř, ven." načež jsme se s Renčou začaly tlemit jako dvě paka. Přitom, na její obhajobu se dobrovolně přiznávám, že pako jsem jenom já:-) No a chudák šéf na mně vykuleně koukal, cožetosetoděje....Tak jsem mu to musela vysvětlit. Chvíli na to, jsem se vydala naposledy projít kanceláří a domů.
Dneska ráno jsem šla až na devátou, prý abych tam v ranním frmolu nepřekážela, provedli mě znovu po dílně, vysvětlili mi to trochu z jiného úhlu a aby se mě zbavili a já si ošahala práci vyfasovala jsem kabílky dlouhé asi tak deset centimetrů a k tomu krabičky které měly tak 4 milimetry a to si myslím že jim přidávám. Do každé krabičky jsem musela píchnout správným koncem dva kabílky, poté mi to bylo překontrolováno, a protože jsem si to překontrolovala už sama a bylo to po mé kontrole dobré, dostala jsem bonbon...asi budu muset dělat chyby, jinak budu tloustnout i u těch kabelů;-) Po kontrole jsem nastrkala na druhé konce druhou krabičku. Udělala jsem jich asi tak 450 a mám ten dojem, že ráno se vzbudím a budu mít na palci na ukazováčku puchejře:-( Z půldenního nepřetržitého sezení mě bolí záda, ale na druhou stranu bylo hezké sledovat, jak já si v klidu dělám své, a paní co mě zaučuje řeší problémy na mailu, telefonem a řadu stěžovatelů co přichází osobně. V podstatě jsem se koukala na sebe v Lionu, jen já jsem musela ještě přemýšlet anglicky...no a vzhledem k tomu, že anglicky neumím je to vcelku síla:-) Tedy vlastně byla:-) koukám, že za jedenáct a půl hodiny už budu zase makat, tak snad to půjde.
Komentáře
Přehled komentářů
Přesně to Ti Jani přeji - vidět svět z druhé strany barikády, má něco do sebe.
Makat budeš...jen by mě mrzelo, kdyby to ovlivnilo Tvůj (krásný) bezprostřední smysl pro humor.
Dovnitř, ven... :-)
...žertíky
(Jindra, 1. 10. 2008 18:50)