Otázky
Už i Olympici zpívali, že ..Pořád se jenom ptám, a odpovědi, tý se nedočkám..., možná si tak připadali i mé, převážně předkyně, předkům, vyjma dědy, tyhle otázky nějak neseděly:-) Ale asi všechny zjistili, že odpovědi se jen tak nedočkají a už se radši ani neptají.
A které že otázky?
První:
Janičko, už máš nějakýho kluka, taková velká slečna? Se začala objevovat někdy ve dvanácti...no, nevím, středověk či co? A deptala mě, páč jaksi nikdo neviděl krásu mé duše, ale neelegantní, kostnatou a vyčáhlou ošklivku. No, aspoň něco mi z mládí zůstalo;-)
Druhá:
Janičko, a kdy bude svatba? Zase další zlomyslnost od hodných tetiček a babiček... To už sice sem tam s někým chodíte, ale...vzít si vás nechce...nebo naopak...tedy jako že on by jo, ale vy ne;-)
Třetí:
Tak té se Janička (hahaha) víceméně vyhnula, ale logicky by následovala ve znění: No a kdy bude Janičko miminko? Sem tam tohle téma někdo nahodí, ale vysvětleno je vcelku logicky, že chudák dítě s takovouhle matkou:-) navíc, že mimi mám čtyřnohá a to stačí:D
Ovšem, na otázku druhou jsem slyšela dobrý vtip:
Na svatbách kamarádů se ptaly tetičky jednoho mládence kdy že bude mít svatbu i on? S touhle otázkou prý přestaly, když se jich na oplátku začal ptát na pohřbech, kdyže budou na řadě ony:-)
Nemám...
(SiskaD, 13. 7. 2008 17:08)