Tak mě Klárka dneska vytáhla do nově otevřeného nákupního centra v Jihlavě, to aby jsme se nedeptaly každá sama sebou, ale aby jsme popřály naší společnost i lidem kolem. První problém byl hned po příjezdu...parkovací místa pro několik desítek a spíš stovek aut...a bezkonkurenčně obsazeno. Naštěstí jsem si všimla, že z ještě většího podzemí než jsme byly my někdo vyjížděl a ejhle, dvě patra pod povrchem zemským se pro nás jedno místečko našlo. UFFF, naštěstí jsme tu mezeru uviděly a obsadily dřív než ti co se připloužili až po nás.

No a šup nahoru. Klárka v dětství přišla na eskalátoru o podrážku a tak se teď všem dalším mstí jejich používáním, tudíž se na ně těšila ze všeho nejvíc. Prolezly jsme několik obchodů, já se lekla striptýzu za vitrínou, ...jaksi zrovna svlékali umělou pannu v okamžiku kdy jsem kolem prošla... Nejvíc ze všeho mě fascinovala nová prdelokoukavá móda. Nějak jsem nikdy nepobírala kalhoty ve stylu nákupních tašek, takový ty s rozkrokem u kolen, ale ještě víc mě zaráží kalhoty ze kterých je vidět lidem hodně daleko...nebo spíš nízko, no abych nechodila kolem horké kaše tak až do prdele. Omlouvám se jemnocitům. Možná by se dalo říct do zadku u štíhlý holky, ale u někoho s nadváhou? Nejlepší oddělení byly zvířátka, kde byl naprosto úžasný velikánský papoušek skoro za 50 000,-, kdo to za těch 6 kilo vyplázne? Jsem dala méně za koně;-) Byl celkem asi nakvašený za klec ve který nemohl nic a tak se mstil aspoň větvičkám třískováním:-) Další obchod navštívený s radostí bylo hračkářství. Ne že by na nás nekoukali někteří jako na paka:-) Ale měli tam koně, ležícího, asi tak půl metru na výšku  metr a půl na délku...ségra má štěstí že nemám až tak moc peněz...a já asi taky, páč až by to Veru dostala pod stromeček tak by přišla buď o maminku, nebo o tetu:-) Daly jsme si papinu, ovšem ve městě, koupily si zmrzlinu a pití, vyvedly jsme z míry pokladní, podcenily nás když se mezi sebou bavili a my do toho plácly naše řečičky, ale vzhledem k tomu že to byli dva mladí kluci tak to vzali v dobrém a zasmáli se s námi. Myslím že to pro ně bylo určitě lepší než nabručený prudiči:-) Dokonce když jsem jim řekla že nám zapomněli říct a přijďte zas, tak nám to řekli:-)

Uff, ale jsem ráda že jsem zase hezky doma, v klidu, bez lidí:-) Jen nás tedy ještě čeká návštěva místního multikina, páč jsem od hodného rádia Vysočina dostala volňásky. Tak jen vybrat kdy a na co půjdeme:-)