...kam...a...proč vůbec?
Odjela jsem odtud včera...a už jsem se tam nechtěla nikdy vrátit. Jenže oni by mi chyběli. ONI které mám ráda...a kteří...aspoň mylím...mají rádi mně. Mně se smíchem a s kecama o blbostech. Jo, rejpu a myslím si že to snesu i opačně. Ale někdy je toho moc. Nebo jsem opravdu jen pouhá ješitka která nesnese aby někdo rýpnul do ní? I když to rýpání je celovečerní "Buď ticho, píčo?" I když se dozvím, že jsem noční můra která pronásleduje člověka který chce zapomenout na minulost a na život? Co si o sobě myslím? Že mu pomůžu? Asi ne, nechce pomoc...nebo chce, ale já to neumím. Jsem sakra ta špatná? Protože někomu řeknu že dělá chybu? Asi ano. Ale mám lhát a tvrdit jak je všechno v pořádku když vím že není? Když to bolí jak se někdo ničí? Mám lhát...a ztratit možnost podívat se sama sobě do očí?
Náročné období...protíná se mi minulost s přítomností a budoucností. Mám jít do toho co bylo? Když je to pět let pryč? Jo, bylo to fajn...ale v podstatě nic moc nebylo. Ale tehdy jsem žila. Nepotřebovala jsem psát nějaký přiblblý stránky jen proto abych měla pocit že žiju.... Proč to tady píšu? Protože jsem osamělá...protože si potřebuju sama dokázat že jsem občas něco prožila...že jen nepřežívám...křeč na obličeji co má znamenat úsměv a smích...a za ním schované slzy a bolest. Jsem cvok. No a co? Ale cítím a sem tam doufám že jsou lidi dobří. Kecám...věřím v to pořád. Ach ta naivita. Lepší by bylo věřit že jsou všichni zmetci a občas se přesvědčit že někteří z nich stojí za to aby je človíček schoval do hlavy, do srdíčka i do duše a nedělat to jak to dělám já...že jsou všichni hodní a pak se najednou divit že ta imaginární kudla v duši tak moc bolí...
Ale ne, nebojte se, nejsem svatá...to se asi ani nedá. I já dokážu ublížit. Ale cíleně ublížím jen tomu kdo mě hodněkrát ublížil. Občas ublížím tím že bodnu když se bráním...tím trnem co se mi zabodl někam hluboko do mně...:-(
Komentáře
Přehled komentářů
Jste zlatíčka:-)
Nechtěla jsem tím říct že je tam někdo debilem, to je moc silné slovo...nechci nikoho označovat za debila jen proto že mě rozbrečel...tedy, občas ano, když mě někdo rozbrečí schválně.
Asi za to mohl pátek třináctého....nějaké erupce v kouřovém dýmu...a byla jsem na kolenou:-)
Ale už v sobotu jsem zase stála...a doufám, že za to stály i jednohubky a řízky:-)
re:
(Davidovi..., 15. 2. 2009 22:14)
Nesprávně pochopeno. Vás, ani nikoho z party nechválím, protože mezi přáteli je to vždy zásada - pomáhat jen pro radost.
Pouze jsem konstatoval(možná nejednou). Krom toho ani nemám ve zvyku "chválit". To pomíjí s dalším slovem.
"Pouhé" podání ruky postačí, protože ruka se nepodává každému, ale jen tomu, komu chceme, třeba právě proto, že chceme...
pro Jindru
(David, 15. 2. 2009 21:16)už nějakou dobu čtu Vaše příspěvky a můžu Vám říct že většinou jsou opravdu trefné... :-).. ale k Vašemu poslednímu příspěvku ... (doufám že můžu mluvit za všechny...) - mi nestojíme o žádný vděk, uznání a takovéto věci... mi si prostě pomáháme mezi sebou - dokážeme podržet jeden druhého (samozdřejmě pokud si pomoct nechá)a to nás těší... děláme to pro radost... pro ten krásný pocit který každý z nás někdy ztratil a když už se to stalo tak mi se ho pokoušíme navodit zpět...děláme to pro ten úžasný pocit když se to povede... a ještě jednou opakuji.. mi nestojíme o žádné děkování- nám stačí pohled na někoho kdo se kvůli nám aspoň chvíli směje a je opravdu šťastný to je ta největší odměna...
...no a co?
(Jindra, 15. 2. 2009 20:23)
Nemůžeš Jani přece každému být po chuti. Někdo asi Tvé popichy neumí strávit, nebo si je ukryje do šuplíčku a občas na ně odpovídá stylem zlého trpaslíka. Bohužel, i to je život.
Jenže - popravíme všechny nevinné jen proto, že je mezi nimi jeden "debilem"?
Kašli na to, jak vidím, máš v palírně a nejen v ní, krásné zastání. To je výborné, díky nim se můžeš opět smát a srdečně. Bez okolků bych té bandě rád poděkoval, protože oni Tě vyvádí do světla...
Ty ano:-)
(SiskaD, 15. 2. 2009 19:17)
Víš, o Tobě nepochybuju...nejen tedy o Tobě...
Jen jde o to, že někoho jsem se snažila donutit něco se sebou udělat...ale blbě...a teď? Nevím co je a bude teď...ale stejně vás mám ráda;-)
Máme tě rádi...
(David, 15. 2. 2009 12:07)To víš že tě máme rádi a nejen Tebe ..., bereme tě se všema blbinama, překecama a dokonce i s tvým humorem ... a že si umíš rejpnout?? Jo to umíš a svym způsobem je to i dobře, protože tímhle rejpánim nenecháváš spoustu lidí sedět na zadku a ,,nutíš´´ je se sebou něco dělat... Tak se sakra tímhe přestan užírat!!! ... mi tě prostě máme rádi takovou jaká jsi...
Davídkovi a Jindříškovi
(SiskaD, 16. 2. 2009 6:15)