Miš maš
Tak si hezky užívám volna. Duben ukázal svou přívětivou tvář, alespoň po jeho většinu. Sluníčko a sluníčko. Sice jsem se při opalování trošku připekla, riskovala jsem i přítomnost myslivců na posedu, ale nesloupala jsem se. Je to nádhera užívat si sluníčka venku a ne zavřená za oknem kanceláře. I když, z vlastní zkušenosti vím, že sedět úplně v uzavřené prostoře bez sluníčka je ještě horší než se na to sluníčko aspoň koukat oknem. Je fakt, že na vítr posledních dní moc zvědavá nejsem, ale vzhledem k tomu že mi nevrzal barák tak nebyl až tak nejhorší. Dneska jsem koukla sem dovnitř a zjistila jsem, že mám zatím nejvyšší návštěvnost od začátku co mám tyhle stránky...fíha, čím to? Jedním jediným článkem na který byl odkaz? Netuším. Ono asi samo. Ale stejně to potěší. Určitě mnohem víc, než to že jsem v pátek 24.4 jela na Argemu. Ovšem, Argema se pro nemoc nekonala. Protivověc, ach jo. Nastalo rozhodování o tom jestli jet domů, což se chtělo klukům, nebo zůstat a dát šanci což se chtělo mně. Nakonec hráli Adrien a Matyas a mně osobně se líbilo oboje. No, nezbývá mi než se na Argemu těšit na Votvírák a nebo do Dobrohostova. Každopádně ve Skále jsem zjistila, že se dá přežít bez hysterického záchvatu nejen když mě někdo zvedne 5 centimetrů nad zem, ale dokonce i to, že visím hlavou dolů. Je fakt, že slečna co za námi tancovala čím dál pomaleji až zastavila asi měla šok, doufám že ne trvalý...ale bylo vidět že přemýšlí jestli jsem magor já a fakt se tam pohybuju hlavou dolů, nebo jestli je ona natolik nalitá že se jí zdám. Pánové, máte vyznamenání že jsem se nebála, ač jsem věděla že už střízlivost u vás není stoprocentní. Holt vám věřím, rodino moje:-) Teď už jen čekám na zítra, můj nejoblíbenější svátek se blíží, tak doufám že neproprší, to by mě mrzelo moc a moc. Košťatům zdar!
Z toho onde....není to tak dávno, co si Madonna koupila domeček...za asi tak 800 000 000 Kč. Jo, slovy osmsetmilionů. Síla co? 26 pokojů. Tomu se říká světová krize, ale tak aspoň má nějaká uklízečka nové místo. Tahle suma se mi "přestala zdát přemrštěná" když jsem minulý týden listovala časopisama od sousedky. Jeden z nich byl plný kuchyní. No a jedna z nich stála 960 000 Kč bez DPH. Fuj tajbl, dokázala bych rozházet spousty peněz, ale rozhodně ne za dům kde bych se ztratila, ani za kuchyň která by stála takovýhle prachy. Už jen představa jak jednou za pár let bude barák říkat pane někomu jinému a ta kuchyně poletí pryč. Už jen když si spočítám, že čtyřčlenná rodina by si za ten milion mohla dovolit 9 let jídlo z restaurace pokud beru menu za 70 korun a 6,5 roku pokud jsme na stovce za papu. A to do toho nepočítám suroviny za které by se zaplatilo kdyby se vařilo doma a energie...bylo by dalších dobře 5 let jídla za stejný peníze navíc bez práce:-) Kruci ale...kdyby jste někdo nevěděl fakt co s penězma a rozhazoval je za takovéhle nesmysly...věděla bych o smysluplnějším využití...písněte si o číslo mého účtu a můžete převádět a převádět:-)