Tak a máme zase nový rok, dneska dokonce ještě k tomu i Nový rok. A vznik samostatné České republiky. Také jí mohli politici vzniknout někdy jindy, byl by další svátek:-) Ne že bych chtěla bilancovat, to se mi chtě nechtě párkrát povedlo během roku, někdy s úsměvem, jindy absolutně bez něj:-) Jen jdu zavzpomínat na Silvestry minulé řekla bych až dávno:-)

 Pokud si pamatuji, první Silvestr mimo domov jsem zažila v 18. Pro mládež později narozenou jo, je to tak, až tak stará:-) Ale byl nezapomenutelný. S kámoškou jsme obě prožívaly tehdy velkou lásku a vydali jsme se k ní na chalupu, samozřejmě i s kluky a kámošem mé lásky. Ještě tam měl být její bratr se slečnou, ale nějak se nepohodli a slečna trucovala. Jakožto samaritánky jsme si vyprosili od kluků auto, od bráchy adresu slečny a jely pro ní do pár kilometrů vzdálené vsi Škodou MB tuším. Měly jsme dojem že to auto je nějaké rozbité...kámošky brácha měl ten samý typ, takže kámoška prohlásila že topení je ta páčka mezi námi vedle řadicí páky, tak jsme jí zvedly a nezařadily jsme víc jak dvojku...k tomu navíc topení nějak nefungovalo, takže vždycky jedna řídila a druhá jí před nosem škrabala led ze skla. Jo, tenkrát mrzlo až praštělo:-) Našly jsme slečnin trvalý pobyt, leč ta mezitím prchla ke kamarádce, kam nás ovšem ochotná maminka nasměrovala, načež následovalo dalších pár kilometrů se škrabáním, vcelku zážitek na který se opravdu nezapomíná. Kamarádku jsme našli a v okamžiku kdy jsme jí přemlouvaly aby jela s námi se objevili kluci, kterým bylo divné kde jsme tak dlouho a jeli za námi dalším autem. Vzhledem k tomu, že se na záchrannou akci vydali tím samým typem nám osvětlili záhadu nefungujícího topení a nemožnosti zařadit vyšší stupeň než dva. Ono ty páčky tam byly dvě...jedna sytič, druhá topení...nenapadlo nás tehdy ani jednu, že pokud netopíme a neřadíme asi někde nastala chyba:-) Vrátili jsme se, kluci kopičkovali, pili rum se solí a citronem, ble, a za každého panáka si dali každý na své místo párátko...bylo jich dost, ale nějak je postupem času zapomněli dávat, tak soutěž o největšího spiťana skončila nerozhodně. Ještě jsme se stihli přesunout do místní hospody která byla přes zahradu poté co pro nás přišly když viděli že svítíme. Úžasný Silvestr:-)

 Další nezapomenutelný byl Silvestr 2002 v Mostě. Vzhledem k nutnosti utáhnout nájem i koně jsem si ustájení odpracovávala a zrovna ten Silvestr jsem dělala, přišla domů, tedy...no, vlastně domů, ne sice tam kde jsem měla nájem, ale tam co bydlel tehdejší přítel s rodiči, napustila si plnou vanu...a o půl dvanácté mě Milan přišel vzbudit jestli bych si s ním laskavě aspoň nepřiťukla. Spala jsem jak špalek ve vaně:-)

 Silvestry až do letoška jsem trávila spánkem protože jsem neměla důvod slavit to co skončilo ani s optimismem vítat to co začíná. Jedinou výjimkou kdy jsem půlnoc nezaspala byl Silvestr 2006...1.1.2007 jsem musela vstávat do práce, tehdy ve tři hodiny ráno a ve vedlejší vsi pobrali rachejtlování opravdu ve velkém stylu. Hodinu létaly rachejtle a dělobuchy s takovou razancí, že mě probudili, já vylezla v noční košili ven, uklidňovala koně a pak nemohla usnout do jedné kvůli rachotu a po jedné díky tomu jak jsem byla naštvaná že se nevyspím:-)

 Letos - tedy vlastně loni - jsme se s Klárkou preventivně do oné vsi vydaly, protože jsme se obě rozhodly že samoty na Silvestra bylo dost a  dost:-) Udělaly jsme si čajový mejdan, tedy udělala nám ho slečna hostinská a dobře jsme se bavily...až na ranní smutek:-( Ale stejně kluci díky že jste si nás vzali pod křídla, bylo to moc fajn, ještě teď mě bolí pusa od smíchu a od kecání:-)