Tak jsem byla na poslechovoru
27. 3. 2009
Tak jsem se po několika letech konečně odhodlala odeslat životopis tam, kam jsem dávno chtěla jít pracovat. Do rádia, přesně do Vysočiny. Nadchli mě, že mi zavolali hned v den kdy jsem poslala životopis aby mě pozvali na hlasovou zkoušku. Dostali jsmme vyplnit dotazník proč práce v rádiu, proč zrovna Vysočina a vymyslet si zhruba půl minutový vstup. Jo...něco jsem vymyslela, ale jako obvykle to přišlo vtipné jenom mně...Už si zvykám, jen mi to nedochází;-) Po zhruba něco víc jak půlhodině si pro nás produkční přišel ať jdeme do nahrávacího studia přečíst co jsme stvořili. Odvážně jsem vykročila jako první...a oddrmolila jako kulomet to co jsem napsala. Byla jsem požádána o znovu přečtení v pomalejší verzi. Jsem byla asi nervní víc než jsem si myslela a prostě jsem to nedokázala, takže jsem letěla. Je fakt, že jsem neletěla sama, náladu mi pozvedlo povídání s Tomášem u čokoládičky a zjištění, že ani elitní moderátoři se do rádia nedostali napoprvé. No, uvidím co a jak bude až bude další vlna nabírání. Pokud nebude bavicí práce zkusím to znovu:-) Nějak nemám zrovna psací slinu, páč jsem jaksi po příjezdu domů vyrazila za Dadým do hospůdky a se Šéďou a Petrem tam seděla do půl půlnoci. Uffff...a když jsem dorazila domů, Novo začal posílat maily a mně chodily výpisy na mobil...což mi připomíná, že si zaslouží zvláštní složku bez výpisů:-) Jo, čekají mě poslední tři dny v práci která mě za půl roku stihla nadchnout jen na dva týdny. Sakra málo. Kdo zná moje začátky v Lionu ten ví, že jsem tím žila. Dokonce ex si stěžoval že tou prací žiju....tady ne. Ale zase jsem žila a žiju lidma okolo. Tož...jsem zvědavá kde zase zakotvím. Přemýšlela jsem, a uvědomila si, že v Mostě jsem měla větší výdaje než tady - nájem, ustájení - a stíhala jsem a byla jsem v pohodě. Sice jsem musela mít dvě zaměstnání, dělat brigády a podobně, ale i když mě občas v práci něco štvalo chodila jsem domů s čistou hlavou. Tož hurá pryč od kariery co mě nebaví někam do většího klidu. Což znamená šupem pryč od výroby:-) Apropó...nechcete mě někdo živit?
Komentáře
Přehled komentářů
Jo, chci to zkusit znovu:-) Holt jsem trémovala nakonec celkem dost, se sluchátkama na uších a mikrofonem před sebou a s lidma kteří na mně koukali z boku a já je neviděla a nemohla s nima komunikovat ani očima, abych viděla reakci:-(
Gaga
(Jindra, 12. 5. 2009 20:25)
Prostě to zkušíš znova, už budeš vědět oč jde a nebudeš trémistka číslo one.
Pokaždé vyjde slunce, i Tobě Jani :-)
Opakování matka moudrosti
(SiskaD, 13. 5. 2009 8:23)