Pako i v posteli
Nevím, asi jsem fakt cvok, aspoň ten pocit mívám po ránu. Ale možná že jsem úplně stejná jako vy ostatní, jen si ty blázniviny pamatuju:-)
Takže ze čtvrtka na pátek se mi zdálo o tom, že se zlobím na ségru že od té doby co jsem koupila krbovou vložku nezatopila...a rozčilovala jsem se u našich. Se ségrou už nebydlíme sedm let a bydlíme asi 100 kilometrů od sebe, tak nevím, co mě to tak popadlo. Dál sen pokračoval u babičky v kuchyni, kde jsem byla já, ségra, táta, teta(táty ségra) a druhá teta ( manželka tátova a tetina bratra) která k nám nějak moc nejezdila, páč ač ze vsi, je dnes městská paní:-) Já jsem šla z kuchyně do pokoje a koukala jsem, že na babiččině květinové zahrádce chodí labutě a volala jsem zrovna na tu tetu která jezdí na návštěvu asi tak na vánoce aby se na ně šla kouknout, že jsou dvě z nich krásně modré. Ráno, ještě než jsem jela do práce jsem koukala do snáře abych zjistila co labutě znamenají. Bílá neštěstí a černá rovnou smrt...o modrých se zřejmě zdá jen mně. Radši jsem volala jestli se někomu něco nestalo...a ono nic, UFFF...
Z neděle na pondělí, zřejmě vlivem toho že jsem v pondělí měla vézt (a vezla) mamku na rekondici, se mi zdálo o tom, že jsem po cestě na rekondici zastavila v Jihlavě u nějakého obchoďáku a šla něco, netuším co, koupit. Auto jsem zaparkovala u stěny obchodu, když jsem přišla bylo vyjeté v uličce mezi auty což mi vůbec nedošlo do chvíle kdy mi to ségra řekla s tím, že mi ho chtěli ukrást. Snažila se o to jedna holka a dva kluci, jeden z nich utekl, druhé dva jsme se ségrou přepraly. Ovšem, měla jsem co dělat abych tu holku udržela, páč jednou rukou jsem jí držela a druhou jsem se z budky snažila dovolat na policii...nějak nevím jestli jsem se dovolala, pamatuju si jen, že mi ukradli zadní SPZ (ráno jsem jí radši opravdu zkontrolovala a seděla na místě). Pokračování bylo že jsem autem jela z Humpolce na Vystrkov, tam jsem otočila a jela zpět. Nějakej týpek co sjížděl z dálnice se snažil dostat přede mně a v tom snu jsem mu sdělovala, že je magor jestli nevidí tu díry v silnici - pro doplnění, mezi průběžným pruhem a připojovacím z dálnice byla asi tak metr široká a metr a půl hluboká díra...Chudák, když dojel na konec připojováku, tak zjistil, že buď bude muset jet do prudkého zalesněného kopce nebo couvat zpět...měl rozum a couval a já z toho měla srandu. Ovšem, zlomyslnost se nevyplácí a mně okamžitě skočila do cesty díra asi tak stejně hluboká, ovšem tak dva metry široká a dva metry dlouhá, které jsem se nestačila vyhnout. Ale autí, mimo toho že se nenechalo ukrást je docela akrobat, takže jsem jela pravým kolem na asfaltě a levé tu díru přeletělo. Další část cesty na rekondici jsem absolvovala pěšky, pro změnu zase na Vystrkov. U vjezdu na Dálnici (čtvrť Humpolce tentokrát a ne D1, humpoláci ví;-)), jsem si uvědomila, že jdu sama a tak jsem volala Tomášovi kde jsou se ségrou a s mamkou. Pro změnu jsem zase volala z telefonní budky která v tom místě nestojí a nikdy nestála. Tomáš mi řekl, že jdou směrem na Krasoňov, že jsou už za kolejema. (vysvětlivka pro nehumpoláky - já šla zhruba jižně a oni zhruba východně...kde se asi tak můžou dvě růžnoběžky znovu setkat protínali-ly se v místě výchozím???) Vysvětlivka pro všechny...Tomáš byl moje první láska před 13 rokama...ale tak pořád se bavíme a znám i jeho již rok ženu:-)
Sen zatím poslední, ze včerejška na dnešek...byla jsem zase na Vystrkově kde se rozhodli že vybetonujou podlahu v seníku. Babička mi tam přinesla telefon - mají přenosnou pevnou že mi volá nějaká paní a chce abych k nim šla dělat. Tak jsem té paní řekla, že práci už mám, jsem zatím spokojená a jí že už jsem řekla že k nim dělat nejdu, ta pozice že mě neláká ani trochu a ať už nevolá (nevím, není to nějaké znamení že jsem ve všech těch snech nepoužila ani jednou vlastní mobil?). Během hovoru jsem šla nahoru nad seník a tam jsem si, vedle vyvoženého písku všimla tří mužských těl. Na otázku co tam dělají mi bylo řečeno, že jsou to mrtvoly které vyhrabali v seníku. V tom se jeden z nich pohnul a tím dokázal že až tak mrtvej není. Nakonec byl mrtvej jen jeden. Šla jsem volat radši policajty, opět z babičina telefonu, jak jsem ho měla v ruce. Vytočím 158 a ozve se mi nějaká firma. Já zmatená říkám: "Ale já volala 158, policii, kam jsem se to dovolala???" A oni že to je v pohodě, že vzkaz předají, tak jsem jim říkala, že máme u baráku tři mrtvoly ze kterých dvě se hýbou a aby tam tedy policii poslali. Ke konci hovoru jsem si uvědomila, že většina těchto čísel má někde nějaké ústředí, tak jsem jim začala diktovat kamže to mají výjezd poslat a v tom jsem zjistila, že jaksi už nemám hovor propojený. Chtěla jsem zavolat znovu, ale babička najednou začala křičet, že ten první mrtvola z řádu oživlých na ní běží. Křičel, ať se neopovažujeme volat poldy, tak jsem se snažila zamknout dveře abych mohla zavolat znovu, jenže on už byl u nich a rozrazil je a sebral mi telefon. Tak jsem vyběhla ven a překvápko!!! konečně jsem vytáhla mobil a jala se volat na policii z něj. Ten týpek na mně ovšem ječel, ať toho nechám, jinak že mě odpráskne a jestli si myslí, že bude šetřit nábojema, tak jsem na omylu, protože ty náboje jsou za pětku na každé pouti a opravdu na mně vystřelil. Trefil mě do páteře tak někam nad zadek a v tom snu jsem si zoufale pomyslela a sakra, jsem chromá, to záchranu nezavolám...a ono to ale kupodivu šlo běžet dál, tak jsem pokračovala k silnici abych se tam pokusila sehnat pomoc. Viděla jsem, že u krajnice stojí plný autobus, měla jsem radost že tam je dost lidí...a oni se rozjeli a zmizeli mi:-( přesto jsem se nevzdávala a zajícostylem běžela dál...asi jsem zajíce parodovala přesvědčivě, znovu mě netrefil. Doběhla jsem na silnici a zrovna projížděli policajti, podařilo se mi je zastavit a vysvětlit jim situaci. Rozhodli se, že auto nechají dole na silnici, že se do něj mám schovat a oni že půldou nahoru pěšky. Asi aby byli nenápadní. Tak jsem se vděčně svezla na zadní sedadlo a možná i usnula, každopádně v okamžiku kdy jsem si uvědomila že se auto dalo do pohybu a zdvihla jsem se, tak za volantem seděl ten týpek co mě postřelil a tlemil se mi, že si to se mnou vyřídí, rozjel se a vjel na dálnici kde mi pochroumal nervy tím, že předjížděl kolonu kamionů v protisměru. Sen skončil v okamžiku kdy se před námi ukázala uzavírka - nefalšovanej plot přes celou šířku kde musel zpomalit. Já ač jsem v podstatě hodnej člověk a nezabiju ani slepici jsem si všimla že na podlaze auta je motyčka na pletí...proč jí policajti vozí v autě fakt netuším...tak jsem jí vzala a švihla jsem ho do hlavy. Poučení...bacha na motyčky, useknou půlku hlavy...A to postřelený místo bolelo i po probuzení...
Ale jinak jsem úplně normální, vyrovnanej člověk:-)
Komentáře
Přehled komentářů
Neblázni, jako chlap bys měl podobné chránit...zvlášť přede mnou...i když...já na to stačím docela dobře sama...jen občas se neubráním:D
Zvony
(Jindra, 1. 11. 2008 18:44)
V šat svatební Tě odíti.
poté Ti prsten navléci, pod velkým zvonem...
Jistě by omylem nebylo, kdyby se podobné událo.
Kruh by se uzavřel, životem...
hají belí
(SiskaD, 28. 10. 2008 6:46)
vidíš, i spát Tě naučím:-)
S rubášem by problém nebyl, horší by bylo kdyby se to někdo spletl se šatem svatebním:D
Střapec
(Jindra, 27. 10. 2008 22:12)
Čepičky s bambulkou by se Ti zachtělo. Pěkně bélé, jen aby si jej někdo nepoletl s rubášem. To bych neunesl.
Heč, mám asi rekord - spal jsem celých 10.hodin a klidně bych vydržel i více, jenže tělo zradilo :-)
Košile
(SiskaD, 14. 10. 2008 19:57)
Hele, Jindříšku...jestli mi k tomu koupíš i takovou tu čepičku až po prdelku s bambulkou...tak se dohodneme:-)
Spát míním dál. Ale je fakt, že v pátek jsem byla ráda že jsem v práci, v pondělí to samé...dnešek už byl zvyk:-):-)
Snivost...
(Jindra, 14. 10. 2008 19:52)
Naprosto jsi mě Jani přesvědčila, že spánek je blbost.
Rezignuji, protože prožít něco podobného mě vůbec, ale vůbec neláká.
Mimochodem, znáš ty pány co chodí po městech s takovou bílou, hrubou košili s rukávy až na zem? Bydlí prý kdesi v Bohnicích... :-)
Zvony myslíš smuteční?
(SiskaD, 2. 11. 2008 5:53)