Loni v říjnu už jsem podobný článek psala...řekla, bych že část první, bo další už jsem nedopsala...mrknout na začátek můžete zde. Doplním to loňské stonání, promarodila jsem 2,5 měsíce, od poloviny října do konce prosince, v lednu jsem nastupovala do  práce, naštěstí na tehdy pouhé  tři dny v týdnu, pondělky a pátky jsem měla na vybrání staré dovolené. Ale celkem to šlo, to, že mě stále pobolívají klouby jsem přičítala zimě, artroze, nezvyku na tolik pohybu a nesprávně uloženým čéškám. Jo, artrozu a chybu čéšek mi našli když jsem stále tvrdošíjně trvala na tom, že mě nohy bolí. Jasně, s touto diagnozou, koho by nebolely dál, jsem začala zase pracovat, užila si krásné 4 dny na horách, přešla zima, klouby bolely již jen tak normálně, měla jsem chuť jít dál, borelioza byla téměř zapomenutou odbočkou mého života. Krása... Ovšem, jen do června, kdy jsem si uvědomila, že mě klouby zase začínají víc a víc bolet, že jsem zase přichcíplá, že už ani ty kecy nemám tolik, jak je u mně běžné, že i v hospodě sedím a mlčím, dokonce to okomentovali i v práci, že jsem nějak mimo formu, protože já a mlčení nejde dohromady Když bolest ne a ne zmizet, vydala jsem se nahánět paní doktorku. Trvalo mi to skoro dva týdny, neb do toho přišly červencové svátky, volna, její dovolená, problém s najitím společných hodin, kdy ona ordinuje a já mám volno, tudíž utekly další skoro dva týdny, než jsem k ní přišla s tím, že je to tu nejspíš zase, že je mi zas jak loni, i když to nebylo až tak vyhrocené, ale taky jsem neudělala nic okolo. Sama jsem navrhla, že ať mi vezme jen krev a atb necháme až po výsledku. Výsledky byly až za téměř tři týdny s tím, že podle krve jsem v pořádku, ale že primář z hematologie doporučil léčbu zopakovat s tím, že ve spoustě fází boreliozy se v krvi nic nenajde. Už loni jsem uznávala, že mám vlastně štěstí, že mi jí našli. Tak jsem zase vyfásla atb a zas hrdině odmítla neschopenku s tím, že to zkusím. Fakt je, že jsem opět přemýšlela co a jak, jestli stonání, nebo práce, strach z obojího. Minulý týden jsem už zase měla dost a rozhodla jsem se, že mě v práci max můžou vyrazit, ale až mi bude hůř, že mě rozhodně nepodrží, možná že mi řeknou, že to bylo moje rozhodnutí nestonat a tento týden jsem si došla pro neschopenku. Radši jsem to sama oznámila i přímo majitelům, je mi jasné, v jaké verzi by se to dozvěděli od šéfa. Sice mi řekli, že nemusím mít strach z toho, že by mě vyhodili, ale současně mi také řekli, že místo mě někoho musí přijmout a hned druhý den chodili lidi na pohovory. Jo, chápu to, nedivím se jim a po včerejšku jsem i ráda, protože....hledala jsem na internetu i další podpůrnou léčbu k borelioze, už mám od jedné firmy kapičky z bylinek, tak co kdyby se našlo něco dalšího...Jenže mimo to jsem se opět dostala na stránku o borelioze, kde jsem zjistila, že mi paní doktorka sice dala správný druh atb, leč ve špatném dávkování. Loni mi tento "detail" unikl. I na doporučení od léků je uvedeno, že dávka má být 200 mg denně, já ovšem jak loni, tak letos beru jen 100 mg denně...Na stránkách o borelioze je dokonce dávkování doporučeno dokonce 400 mg  u Doxycyklinu  který beru já, s tím, že pokud jsou dávky nedostatečné, dojde pouze k útlumu boreliozy, která se zas jednou probudí a to s největší pravděpodobností ve formě chronické, kdy doporučují léčbu až do ukončení příznaků plus šest týdnů po jejich zmizení!  Takže jsem zase o něco "veselejší", už jen z toho, jak já jdu k doktorce, osobě, která pro mně znamená autoritu a žádám jí o změnu v léčení. Tak...snad bude hodná a nebude se urážet a stát si za svým. Chápu, že ona léčí víc nemocí, má spoustu pacientů, tak doufám, že i ona na oplátku pochopí to, že já s mojí jednou nemocí a sezením doma mám čas sledovat tuhle jednu mrchu a získat o ní víc informací. Ale dobře mi z toho není při vzpomínce na mou první "dospělou" doktorku, která mi při žádosti o odebrání krve na toxoplazmozu sdělila, že nemám žádné příznaky a že mi krev brát nebude jen proto, že sestřenka, se kterou jsme bydlely v jednom domě tuto nemoc zrovna má. Nakonce mi tu krev vzala, ale kroutila se jak had a to jen díky tomu, že volala hygiena a dostali jsem od nich příkaz na krev si dojít všichni, ženy vyloženě povinně. Ale i tehdy to bylo s mrakem řečí...

A ještě perlička k té artroze..u té jsem se dočetla, že jí vůbec mít nemusím, že to můžou být jen ty zalezlé borelie v kloubech. Takže vlastně přípravky, které jsem brala proti artroze jsem současně používala jako krmivo pro borelie...To už jsem našla někde loni, že by se tyto přípravky při borelioze jíst neměly, že jí podporují...